Nový občanský zákoník, který má být schválen do konce roku 2011 a nabýt účinnosti od ledna 2013, s sebou přináší mimo jiné i sloučení soukromého závazkového práva (občanského a obchodního práva) do jediné normy.

V současné době nalezneme některé smlouvy jak v občanském, tak i v obchodním zákoníku a závazkové vztahy z těchto smluv se mohou podle okolností řídit buď jedním nebo druhým předpisem, nebo obchodním zákoníkem a občanským zákoníkem jako normou podpůrnou. Úprava se samozřejmě často liší, a tím vznikají nežádoucí zmatky.

Dvoukolejnost soukromého práva se projevuje v mnoha aspektech, a to jednak v odlišné úpravě některých smluvních typů jako například kupní smlouvy nebo smlouvy o dílo, jednak v úpravě obecných pravidel závazkového práva, jako jsou prodlení, odpovědnost nebo promlčení.

V platném občanském zákoníku je například stanovena obecná promlčecí lhůta tři roky, zatímco pro obchodněprávní vztahy platí neodůvodněně obecná lhůta čtyři roky. Z obou těchto lhůt pak existují výjimky, čímž se právní úprava dále komplikuje. Odstraněním duplicity obchodních a občanských závazkových vztahů se má soukromé právo zjednodušit a stát se srozumitelnějším a přehlednějším.

Dnešní obchodní zákoník obsahuje však nejen úpravu závazků, ale také normy týkající se obchodních společností a družstev. Tato oblast obchodního práva bude nově regulována novým zákonem o obchodních korporacích.

Nový občanský zákoník nahrazuje, částečně nahrazuje či mění nejen dnešní občanský zákoník (40/1964 Sb.) a obchodní zákoník (513/1991 Sb.), ale rovněž například zákon o rodině, zákon o nájmu a podnájmu nebytových prostor, zákon o vlastnictví bytů, zákon o sdružování občanů, zákon o cenných papírech, zákon o nadacích a nadačních fondech, zákon o obecně prospěšných společnostech nebo zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku.

Eliška Sýkorová

Advokátní kancelář RADA& Partner